Nejsou krásnější pohádky než ty, které píše sám život ....

Naše pohádka je o dvou malých rybkách  ....už je to  dávno, moc dávno,  co se tyhle dvě rybky potkaly,  tehdy to bylo tak, že jedna z nich byla hrozně upovídaná, což je pro rybku dost netypická vlastnost,  a ta druhá mlčela jako ryba :-)  přesto si byly hrozně sympatické a skamarádily se, pluly spolu oceánem života tak dlouho, že časem i ta ukecaná rybka ztrácela řeč, taky si ticho oblíbila..... přesto si  krásně rozuměly ...... Tohle umění rozumět si beze slov od nich postupně okoukaly všechny ostatní rybky na celém širém světě  a tak to zůstalo dodnes. A to je konec naší pohádky, kterou napsal sám život :-)